Nový rok, nová já

Když jsem byla malá holka, představovala jsem si, že až mi bude pětatřicet, budu v podstatě už za zenitem, a všechny moje problémy nebudou existovat, protože přece budu „dospělá.“
No, dospělá už dneska jsem, teda aspoň fyzicky. Ale jestli jsem tehdy toužila po dospěláckém životě, dneska s láskou vzpomínám na ten dětský, z mého pohledu bezstarostný, svět.

Myslím, že není náhoda, že tenhle první článek píšu, coby Againcorn, zrovna první den nového roku 2025, s příchutí rčení „jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Poslední dva roky pro mě totiž byly dost velká zabíračka, hodně životních lekcí, hodně věcí k pochopení. U nás v práci by se tomu řeklo „byla to výzva,“ ale já tady korporátní přetvářku úplně používat nechci, a proto můžu svobodně říct, že ty roky byly pěkně na houby. Hodně jsem plakala, málo se smála, dost přemýšlela a spoustu věcí si uvědomila. Byly to roky ve znamení významných zisků a ztrát, a já bych stoprocentně byla radši, kdyby se nikdy nestaly. Jenomže, jak s oblibou říkám, Bůh nám dal ramena, dává nám i břemena. Vzhledem k faktu, že jsem ateistka jak poleno, je to rčení sice lehce pokrytecké, ale všichni víme, co jím chci říct. A tak teď stojím na křižovatce, a přemýšlím, jaký směr si vlastně zvolit, a jak pokračovat dál.

Coby introvertní holka se sklony k nerdství a hrám, která miluje zvířata, nesnáší týmové hry a běhání (a taky nechodí ani do posilky), ráda chodí na výlety (čím punkovější, tím lepší) a jejími společníky jsou dva psi určité (černé) barvy, leč neurčitého původu, to nemám ve společnosti vždycky jednoduché. A poté, co jsem na vlastní kůži zjistila, že se vám klidně může stát, že přátelé, které jste vnímali jako vlastní rodinu a kteří s vámi prožili víc než půl života, vás klidně hodí přes palubu, aniž by se zajímali o vaše pocity, jsem pochopila, že se nelze spolehnout na nikoho jiného, než na sebe.

Takže se pouštím do boje. Letos mě čeká spousta „poprvé,“ která jsem si myslela, že nikdy neprožiju. Poprvé si budu sama brát hypotéku, poprvé budu kupovat bydlení pro sebe a své dvě láskylačné šelmy voříškovité. Poprvé se budu sama stěhovat a poprvé (a doufám, že taky naposledy) se budu rozvádět poté, co jsem si kdysi s někým vzájemně slíbila život v dobrém i ve zlém.

Tak mi držte palce, ať se z toho nezblázním 🙂