AgainCorn„Tohle není lež, jenom to není tak úplně pravda,“ řekl mi kdysi jeden kamarád v naprosto upřímném duchu.
Jakožto čistá dušička, která se v životě snaží činit dobro, nekonat zlo, nelhat a být upřímná, co jen to jde, jsem měla celkem problémy přijmout fakt, že realitní inzeráty jsou plné něčeho, co je nejspíš všechno možné, jen ne pravda.
Jestli jsem na něco alergická, je to ovlivňování filtrů, které si na realitním portálu zadávám, aby se mi do oka dostaly jen ty nabídky, které doopravdy chci vidět. Jako typický příklad bych ráda uvedla políčko „Samostatný dům.“ Pod tímhle pojmem si představím dům, jež stojí (jak už název napovídá) samostatně na zahradě, a tedy se k němu nevztahuje žádný soused, ať už přes zeď, přes podlahu nebo přes strop. Někteří zadavatelé inzerátů si ale slovo „samostatný“ zřejmě vykládají jinak, ač mi přesný význam, který by to slovo mohlo mít v jejich očích, dost uniká. Jediné synonymum, které k tomu slovu znám, se dá vztáhnout na samostatné jednání, a zde musím podotknout, že neznám barák, co by se dokázal sám o sebe postarat (minimálně ne v mé cenové relaci). A tak, když si začnete filtrovat samostatné domy, stejně se vám dostanou do výběru řadovky, dvojdomky, případně bytové jednotky v cizím domě (protože dům přece stojí samostatně, jen se ho prodává třetina, žejo).
Možná na světě existuje někdo, kdo si samostatné domy vyhledává jen tak, z principu, a pro krásu inzerátu přece jen toho souseda přežije. Já se ale vždycky akorát pousměju, protože vím, že ten dům bez sousedů hledám zcela pro dobro právě oněch sousedů. Je to vlastně to samé, jako proč se tolik zdráhám jít bydlet do bytu – nechci se dostat do situace, kdy někoho bude obtěžovat, že místo feny mám doma (p)sirénu, která díky své lehké separační poruše radostí zbourá dům, když přijdu domů z práce, a dokáže decibely náležitě osolit. A přestože domů z práce chodím většinou jednou týdně, stejně se mi nechce riskovat, že to omezí něčí klid, nebo, nedejbože, klid jeho dětí, rodičů, či domácích mazlíčků.
Jako další překvapení, kterého se vám může dostat, bych ráda zmínila pojem „vizualizace.“ Zjednodušeně řečeno jde o to, že vám realitka ukáže, jak by ten váš (potenciální) dům mohl vypadat s trochou lásky, péče a rekonstrukce. Jenomže často se (úplně náhodou, samozřejmě!) stává, že na prvních místech (a občas i v úvodní fotografii) najdete namísto skutečného stavu domu právě vizualizaci zatímco reálné fotky se krčí schované na konci mezi posledními fotkami. Ironicky řečeno, naprosto nepochybuju, že je to proto, abyste mohli nechat svoji představivost „rozlétnout se do všech stran,“ a ne proto, aby vás neodradila ruina, ze které máte podle realitního makléře ten zázrak vytvořit. Případy, kde je naopak namísto ruiny pozemek se stavebním povolením, kde se ještě ani nekoplo a čeká se, kdo to vlastně koupí, ačkoli v inzerátu je inzerován „dům“ a na úvodním obrázku je fotka domu, snad ani nemusím komentovat.
A kdyby vás snad napadlo, že si namísto hledání celého domu radši dům postavíte, a chtěli byste hledat pozemek, i tady se připravte na lstivě nastražené pastičky. Fakt číslo jedna je, že stavební pozemky jsou často inzerované už jako domy, protože s trochou představivosti (a vizualizací!) tam už ten barák přece stojí.
A obdobná situace nastává, pokud hledáte pozemek k bydlení. Osobně by mi to evokovalo stavební parcelu – ale chyba lávky, milý budoucí kupče. Pod tuhle škatulku dokážou chytří prodejci zahrnout i pozemky, jež mají pouze potenciál k tomu, aby se staly stavebními, a tudíž se jimi (řečeno marketingovou hatmatilkou) „stanou po změně územního plánu,“ či „stanou v budoucnu, neb splňují všechny požadavky.“
Při pohledu na všechny ty lži po kupě mě někdy přechází zrak a spolu s ním i chuť jít na jakoukoli prohlídku. A i přesto se občas nechám zlákat – ale o tom zase příště 🙂
